› Blog › MÁTE DOMA UKLIZENO?

MÁTE DOMA UKLIZENO?

Jojo, vím, o prázdninách docela provokativní otázka, ale představte si: máte jen to, co vám dělá radost, máte to pěkně srovnané a všechno na svém místě, a protože máte věcí málo, hravě je zvládáte udržovat, a můžete si kupovat skvělé, kvalitní věci (jako víme které, žejo), protože nakupujete jen zlomek toho co doteď a máte plno času na ten nový parádní život. Zní to jako sci-fi? Je to docela snadné a stačí mít trpělivost, vědět proč to děláte a vědět jak... proč i jak si můžete přečíst v našem staronovém blogu zde >>>>

První PROČ? je zcela jednoduché – jsem minimalista, ale jen v něčem. A jsem minimalista požitkář, a u nás doma to rozhodně nevypadá tak, že by každý z nás měl dvě trička, dvě knížky a jinak nic. Čeho se nikdy dobrovolně nezbavím jsou knihy (moc) a nádobí – a to jak milovaná iittala nebo stelton, tak bazarové kousky, kousky po babičce a babičkách mých kamarádů, kterého mám ve sklepě snad tunu. Čeho se naopak zbavit chci, jsou věci které nenosím, plné nástavce skříní starých hraček a v podstatě nevím čeho všeho dalšího, staré boty už jen na zahradu, sklepní nános věcí, co už měly být dávno v ekodvoře, a věcí které už nebudeme potřebovat... a předpokládám, že většina z vás přesně ví, o čem mluvím.

Druhé PROČ? – teď už vím, že mám prostě ráda pořádek kolem sebe, mám ráda, když vím, kde co je a mám ráda, když každý den nemusím strávit hodinu hledáním nějaké zcela běžné věci, a to ještě ve velkém stresu. Zvláštní je, že tohle všechno jsem měla podvědomě spojené s tím, že takový člověk, co je díky pořádku v klidu, zřejmě jen uklízí, je tak trochu suchar a rozhodně mu někde utíká ten pravý život. A najednou se ukázalo, že mít pořádek ty brány k volnému času, klidu a mnohem více zážitkům otvírá.

Třetí PROČ? je o energii v tomto smyslu: podle zázračného úklidu Marie Kondo nejde o to, že máte nějak srovnáno, že děláte doma takový průvan, že vám zbydou poloprázdné police jako kdyby bylo před stěhováním. Jde o to, že si kolem sebe necháte jenom věci, které vás těší. A to jako fakt těší, ne jen nevadí, prostě musí bouchat ohňostrojky (jako myšákovi v Ratatouile), když je držíte v ruce. Ale pozor, má to totiž i vedlejší účinky. Když procházíte každý den tréninkem toho, že se díváte na věci a přemýšlíte, jak na vás působí, stává se z toho zvyk. A tenhle zvyk začnete používat i když se díváte na lidi a situace kolem sebe... a to se potom dějí věci:).

První JAK? jsem objevila náhodou, protože jsem prostě vůbec nechápala, jak to všechno můžu zvládnout. A rozhodně jsem byla už unavená z nekonečné práce ve dvou domech, dvou firmách, se dvěma dětmi a jednou kočkou. A protože mě už nebavilo usínat každý večer s tím, že jsem zase skoro nic nestihla, a taky představa, že NIKDY!!! to stejně nebude hotové, a třeba si konečně dopřát knížku ale s pocitem, že bych měla... přehodila jsem výhybku v hlavě a nastavila systém.

Výhybka spočívá v tom, že nejde o úklid, ale o péči o domov, a moje příjemná hranice je hodina denně. A o víkendu uklízet nechci. Naskládat úklid do hodiny denně je stejně snadné a zároveň těžké, jako každá jiná věc, kde máte limit. A pozor – každý z nás má jinak velký dům, jinak nastavené požadavky, takže i limit budeme mít každý jiný. A vaření do toho nepočítám, to je pro mě výroba rodiny, blaha a energie. A taky do toho nepočítám, že i někdo z rodiny pomůže. Dřív jsem měla svoji tabulku, teď používám google kalendář. Ale dokážu si představit i mít tyhle úkoly jen v hlavě a nebo nakreslené nějaké schéma na papíru. A smažu (dosaďte si klidně škrtnu, vybravím, odfajfkuju) si úkol, když je hotovo.

Druhé JAK? zní deset minut, popřípadě opravdu malý úkol. Já jsem si tu svoji hodinu denně rozdělila do 6 dílů po 10 minutách. Každá desetiminutovka na jeden úsek domu. Moje úseky jsou prádelna, ložnice s koupelnou, kuchyně a vchod, obývák a terasa, a dokonce i sklep. V létě přibyde zahrada. A protože se tabulka osvědčila a mě pomáhá každý den udělat malý krok k tomu, aby věci byly tak, jak mi dělají radost, přidala jsem chvíli cvičení, deset tisíc kroků, 3 stránky z těžký knížky po ránu a čtení před spaním.... a přidávám prostě co mě napadne. A jen si dávám pozor, abych to nepřepálila, když budu mít takových miniúkolů 15, parádně si je užiju, ale u padesáti se ze mě stane tak trochu robot.

Třetí JAK? je o tom, že přesto, že mám plán, žádné naplánované věci nemám – v plánu je jen ten čas, dělám totiž v každém úseku to, co je zrovna potřeba, a nebo to, na co se prostě těším, nebo likviduju to, co mě tam už vadí. Přijdu do ložnice, a vím, že když dneska neutřu prach, budu na něj mít čas zítra, ale dneska se mi chce srovnat tuhle polici, protože už se ni dlouho nevrle dívám. A skvělé je to, že se pustíte na deset minut do věcí, do kterých by se vám na hodinu opravdu nechtělo. Po měsíci tohoto systému u nás po dlouhých letech téměř zmizely kupičky!!! Mám pocit, že máme relativně konstantně pořádek.

A HLAVNĚ: každý večer si řeknu paráda, hotovo, s klidem si sednu ke knížce a vím, že jsem to kousek posunula. Většinu těchto činností si užívám. Už jsem se dostala k mnoha kostlivcům, kteří nakonec netrvali tak dlouho, jak hrozivě vypadali.

Čtvrté JAK? spočívá v tom, že klidně ten denní plán vůbec nedodržím, když se zrovna děje něco lepšího! Někdy jsem prostě unavená, někdy jdu někam ven a nestíhám, takže nic, políčko zůstává prázdné. Ale vím proč to dělám, takže další den se zase k systému vracím, aniž bych to kvůli pár dnům kdy to nešlo, vzdala. A naopak, začnu něco dělat a začne mě to tak bavit, že se mi po deseti minutách nechce práci přerušit. Takže u toho zůstanu déle, a vím, že na tři čtyři dny mám splněno. Nebo že jsem nahradila předešlé dny. Moje tabulka je prostě sem tam děravá.

Páté JAK? je o tom, že nejen uklízím, ve smyslu čistím, ale mám i čas uklízet ve smyslu třídím, předávám, posílám dál. A nakonec i vyhazuju. A tady přichází na řadu Marie Kondo, nechávám jen to, co mě opravdu těší. Moje skříň k tomu měla vždycky sklony, ale teď v ní jsou opravdu jen věci, které miluju, a to že je poloprázdná, vůbec nevadí. Můžu vás ujistit, že se mi ještě nestalo, že bych ráno neměla co na sebe. A rozhodně jsem v posledních letech nikdy nešla v něčem, v čem se celý den ošívám a těším se, až to konečně sundám. Všechny takové věci jsou už dávno u nových majitelů nebo na cestě k nim. A tímto postupně prochází celý dům. Začíná se nadechovat a radovat spolu s námi, kteří máme večer čas na hraní, povídání, rodinné filmy.... a to bez výčitek, že se mělo ještě něco dělat.

Jestli vám to zní jako přeslazená idyla, můžu vás ujistit, že to tak i je. Tedy co se týká úklidu. Sem tam se čistí i vztahy, máme i blbý dny, ale těch skvělých je víc a víc. A tak úklid u nás probíhá non stop, a my zároveň ani nevíme o tom, že bychom nějak moc pracovali, a doma je ta energie opravdu vidět!

A teď jenom doufám, že jsem vás trochu inspirovala k tomu, posunout se v matrixu světa na ten hezčí konec. Možná, že až přijdou podzimní plískanice, bude váš domov už v takovém stavu, že bude stačit jen docela málo času na to, abyste ho udrželi v kondici. Budete se obklopovat krásnými věcmi, a budete v pohodě, protože když tomu dáte každý den chvilku, nebudete se stačit divit, co všechno se dá zvládnout.

A dejte i čas tomu, abyste si vybrali přesně tu svoji tabulku, přesně ty svoje limity a přesně ty svoje úkoly. Laďte to podle svých představ a a když vám nějaký systém nebude vyhovovat, posuňte se k jinému. A když nějaký nový trik najdete, dejte nám vědět, rádi ho tady budeme sdílet pro ostatní. Protože ke krásnému designu patří i krásně uklizený domov, ale hlavně!!! Krásně pohodový život, ten je vlastně nejdůležitějsí.

Já jsem tenhle blog vytáhla vlastně pro sebe, prázdniny jsou v plném proudu, krásné dny je těžké nechat odfrčet jen tak bez zážitku, a k tomu naše nová zahrada o rozloze 7 tisíc metrů. To všechno po sobě zanechává stopy v podobě bezva vzpomínek a zážitků, a bohužel taky dost zanedbaného domu... takže po tomto naladění se jdu zase po čase pustit do svých desetiminutovek, a za pár dní se těším na první výsledky. A nejvíc se těším na vaši odezvu, jestli vám to přijde úplně ulítlé nebo docela zajímavé.

foto: pinterest, oohnoo

A čím vybavit takové pěkné uklizené domovy? Třeba něčím, co se dá každý den použít :)